Konstrukce nových linek nebo atypických řešení s sebou přináší nutnost posouzení bezpečnosti zařízení pro obsluhující personál i celé okolí. Chcete vědět jak na to?

V souladu s normou ČSN EN ISO 12100 by se projektanti měli řídit tímto systematickým postupem:
  • 1. Určení mezních hodnot a správného používání stroje;
  • 2. Identifikace možného nebezpečí a nebezpečných situací;
  • 3. Odhad míry rizika pro každé identifikované nebezpečí a nebezpečnou situaci a současné posouzení předvídatelných pochybení nebo chybné práce se strojem ze strany obsluhy;
  • 4. Zhodnocení jednotlivých rizik a rozhodnutí, zda je jejich snížení rizik nutné či nikoli;
  • 5. Pokus eliminovat či snížit dané riziko prostřednictvím konstrukčních opatření. Nejsou-li účinná:
  • 6. Snížení rizika prostřednictvím ochranných pomůcek (např. separačními pomůckami, jako jsou pevné kryty či elektrická snímací ochranná zařízení, mezi něž patří bezpečnostní světelné závěsy apod.);
  • 7. Informování a varování obsluhy ohledně zbývajících rizik prostřednictvím výstražných upozornění a štítků a pokynů v návodu k obsluze.
První čtyři z těchto kroků se vztahují k analýze rizik a jeho posouzení, pro něž stanovuje norma ČSN EN ISO 14121 detailní požadavky. Je důležité, aby analýza a posouzení rizik byly provedeny metodicky a srozumitelně zdokumentovány.
Kromě opatření zvolených projektantem či konstruktérem mohou být další ochranná opatření snižující zbylé riziko vyžadována také provozovatelem či obsluhou stroje. Může se například jednat o:
  • organizační opatření (bezpečné pracovní postupy, pravidelné revize apod.);
  • osobní ochranné pomůcky;
  • zaškolení a poučení obsluhy.

analyza_rizik